Ahoj Katko,

píšu z mého nového domova a moc zdravím tebe i maminku, Zippy a brášky. Zatím to vypadá, že se tu budu mít moc dobře :-)).

Když jsme vyjeli od maminky na tu dalekou cestu, moc se mi to nelíbilo, ráda bych z toho košíku vylezla a taky jsem dost blinkala. Ale pak jsem usnula a probudila se až těsně před Prahou. Když jsem vystoupila, šla jsem se hned podívat na Petřín, kde je moc príma čuchání, ale čurat a kakat mě tam zatím neláká. Přinesli mě do bytečku, celý jsem ho musela očichat a prozkoumat, konečně jsem se mohla v klidu vykakat na koberec a taky jsem dostala príma baštu (úplně jako doma!). Ty malé holky, co tu se mnou bydlí, jsou legrační, pořád se se mnou honí a hrají si a taky mají krásně plandavé nohavice, které musím pořád chytat.

Večer jsem šla s páníčkem a paničkou na procházku, ale bylo ošklivo a zima - venčit se v takovém počasí, to je teda nápad...!

No a pak jsme šli spát. Páníček sice pořád říkal něco o místečku a pelíšku, ale pak pochopil, že u něj na peřince je to pro mě skutečně nejlepší a mohli jsme konečně spát. Občas jsem se probudila, ale páníček nikam nezmizel, takže jsem ho zkontrolovala a mohla spát dál. K ránu jsem šla jednou čurat, ale do toho deště by šel leda blázen, tak jsem udělala loužičku v chodbě a šla zase spinkat.

No a ráno zase vstaly ty holky a už si zase hraju, papám, spinkám, loužičkuju, hromádkuju a byla jsem zase venku na procházce. A takhle to teď bude pořád? Asi jo. Uvidíme...:-))).

Tak ahoj, zase vám brzo napíšu, abych vám řekla, co už všechno umím!! Mějte se prima, vaše Jessy.